VÁCLAV
ČTVRTEK

• LAUERMANNOVÁ-MIKSCHOVÁ
• MACHAR
• TOMAN
• KISCH
• DURYCH
• SEIFERT
• HALAS
• ČTVRTEK
• OPASEK
• VLADISLAV
• FUKS
• ŠKVORECKÝ
• BOŘKOVCOVÁ
• MAHLER
• VYSKOČIL
• STRÁNSKÝ
• SUCHÝ
• HAVEL
• ŠABACH
• NIKL
• GRÖGEROVÁ
• SCHMID
• MERTA
• MONÍKOVÁ

I když se narodil a většinu života prožil v Praze, silně jej ovlivnil čtyřletý pobyt u dědečka v Jičíně během první světové války, kdy otec narukoval na frontu. Zážitky z dětství, napínavá vyprávění dědečka – bývalého jičínského starosty, atmosféra města i okolní krajina významně poznamenaly jeho pohádkovou tvorbu. V roce 1918 se rodina vrátila do Prahy, kde Čtvrtek vystudoval gymnázium, začal navštěvovat práva, ale ze studií zanedlouho odešel a stal se finančním úředníkem v Chebu, poté v hlavním městě. Protože jej však tato práce příliš nebavila, pustil se ve třicátých letech do psaní beletrie.

Jeho první vydanou knihu byl román pro dospělé a i později napsal několik knih určených dospělým čtenářům (např. Nezbedné pověsti, 1977), ale na popud svého syna, který chtěl, aby mu před spaním vyprávěl pohádky, se začal věnovat tvorbě pro děti. První pohádkové příběhy publikoval v dětských časopisech Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček a dal., později i knižně (např. v roce 1948 vyšla pohádka Lev utekl s ilustracemi Ondřeje Sekory, autora Ferdy Mravence, který také žil v Praze 6). V roce 1949 nastoupil do Československého rozhlasu jako dramaturg pohádkových pořadů, později řídil vysílání pro školy. Jeho spolupráce s rozhlasem pokračovala i po roce 1960 (psal např. pohádky pro rozhlasový večerníček Hajaja), kdy se stal spisovatelem z povolání.

Ve Čtvrtkově bohaté literární tvorbě pro děti lze vysledovat dva hlavní okruhy. Prvním jsou příběhy ze života dětí a mladých lidí popisující jejich každodenní starosti, k nimž patří např. kniha My tři a pes z Pětipes (1958) o prázdninovém dobrodružství party kluků nebo kniha Kosí strom (1963), v níž si hlavní hrdina po přestěhování na nové sídliště hledá kamarády. Někdy obsahují i tyto příběhy pohádkové či fantaskní motivy, jako třeba Chlapec s prakem (1961) o husitského klukovi, který se náhle ocitne ve 20. století.

Druhý okruh tvoří autorské pohádky, které vznikaly převážně od poloviny šedesátých let a jsou dnes nejznámější částí Čtvrtkova díla. Mimořádné obliby dosáhly zejména pohádky s rázovitou postavou jičínského loupežníka Rumcajse, které přitahují čtenáře svým humorem, jazykovou vynalézavostí, dějovým napětím i lidovou moudrostí a přirozeným smyslem pro spravedlnost. Podobný ráz mají i příběhy dalších pohádkových postaviček inspirované krajem Jičínska a později Dobříše – vodníka Česílka, formana Šejtročka, ševce Kuby a jeho Stáziny, kteří bojují za svoji lásku v pohádkovém románu Jak ševci vedli vojnu pro červenou sukni (1979), nebo hrdinů vyprávění O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979).

Větší mírou hravosti a poetické obraznosti se vyznačují Čtvrtkovy pohádky vycházející z folklorního vyprávění o různých skřítcích a přírodních bytostech, především Pohádky z mechu a kapradí (1970) s Křemílkem a Vochomůrkou, pohádky O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970), O víle Amálce (1973) aj.

Úspěch Čtvrtkových pohádek je založen z nemalé části na jejich mistrovském převedení do podoby animovaných seriálů. S televizí autor spolupracoval již od druhé poloviny šedesátých let (i když sám scénáře nikdy nepsal) a jeho pohádky se staly jedněmi z nejúspěšnějších programů pro děti vůbec, např. večerníček o Rumcajsovi převzalo třicet zahraničních televizních stanic.

• Spisovatel, vlastním jménem Václav Cafourek, si příjmení Čtvrtek zvolil podle data svého narození: 4. 4. 1911. V roce 1959 se původně umělecký pseudonym stal jeho úředním jménem.