„Myslím si, že zrovna my jsme v 60. letech vystihli novou vlnu zájmu o hru, o experiment, který byl i celosvětovou reakcí na zplanění slov. Vynořila se potřeba zbavit řeč zneužitelné vaty, klišé a falše, kterou jsme zvláště my tady za komunismu vnímali jako něco urážlivého až nemorálního. Pociťovali jsme potřebu řeč nějakým způsobem očistit a vrátit se k původním významům slov.“
BOHUMILA
GRÖGEROVÁ
(1921, Praha – 2014, Praha)
adresa: Pod novým lesem, Střešovice
Básnířka a spisovatelka, autorka experimentálních textů, překladatelka. Významná představitelka a propagátorka české konkrétní poezie.
Můžete si půjčit v Městské knihovně:
Bohumila Grögerová absolvovala pražské gymnázium Charlotte G. Masarykové a roční školu pro sekretářky. Nejprve pracovala jako cizojazyčná sekretářka, později jako dokumentaristka a redaktorka v nakladatelství a státních úřadech.
Už ve studentských letech se začala věnovat psaní poezie, od poloviny 50. let soustavně překládala z německé a francouzské literatury. Přispívala do mnoha časopisů domácích (Světová literatura, Plamen, Literární noviny, Kulturní tvorba, Host do domu, Orientace a další)
i zahraničních, připravovala pořady pro divadlo a rozhlas, podílela se na výstavách moderní vizuální poezie.
Ve své literární tvorbě Bohumila Grögerová úzce spolupracovala s Josefem Hiršalem. V první pol. 60. let společně vydali knížky pro děti (O podivné záhadě na poštovním úřadě, Co se slovy všechno poví), ale nejvýznamnější částí jejich společné činnosti je experimentální konkrétní poezie, zejména JOB-BOJ (1968), a próza − kniha Trojcestí (1991) a dokumentární kaleidoskopický cyklus Let let (1993−1994), v němž se prolínají osobní postřehy a zážitky, deníkové záznamy a úryvky z dobového oficiálního tisku. Autoři usilovali o hledání zdrojů a mapování hranic literatury a tvořili poezii na pomezí textu a hudby či textu a výtvarného umění, využívali grafických anekdot či perzifláží běžných básnických výtvorů. Společně sestavili a vydali několik básnických antologií (Experimentální poezie, Vrh kostek. Česká experimentální poezie – s J. Kolářem, Nonsens. Parafráze, paběrky, parodie, padělky).
Také v samostatné tvorbě Grögerové, např. souboru prozaických textů Meandry, převažují experimentální tvůrčí postupy, abstraktní slovník a esejistický styl. Tento způsob psaní neopustila ani ve svých pozdních vzpomínkových prózách − Čas mezi tehdy a teď, Dva zelené tóny a Můj labyrint, v nichž zesiluje osobní a citový akcent. V básnické skladbě Rukopis se autorka zabývá tělesnými příznaky stáří, především odcházejícím zrakem, který jí brání číst a psát. Za tuto knihu získala v roce 2009 cenu Magnesia Litera v kategorii kniha roku. Vedle tohoto ocenění jí byla udělena Cena Toma Stopparda (1986), Cena PEN klubu za celoživotní dílo (2009) aj.
Záštitu projektu udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.
Literáti z naší čtvrti jsou součástí projektu Praha město literatury.
Projekt Literáti z naší čtvrti se v roce 2014 realizoval pod záštitou starostky Městské části Praha 6 Ing. Marie Kousalíkové.
Fotografie užité na webových stránkách:
PHOTO © Z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Dana Mojžíšová; Petr Boněk, Barbora Sýkorová, Lukáš Jasanský; Petr Nikl; Tono Stano; Emanuel Frynta; rodinný archiv Hany a Aleše Bořkovcových, Jiřího Stránského, Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mahlera, Václava Havla; nakladatelství Paseka; Literární obtýdeník TVAR; nakladatelství Albatros
PARTNEŘI
