JOSEF
ŠKVO-
RECKÝ

• LAUERMANNOVÁ-MIKSCHOVÁ
• MACHAR
• TOMAN
• KISCH
• DURYCH
• SEIFERT
• HALAS
• ČTVRTEK
• OPASEK
• VLADISLAV
• FUKS
• ŠKVORECKÝ
• BOŘKOVCOVÁ
• MAHLER
• VYSKOČIL
• STRÁNSKÝ
• SUCHÝ
• HAVEL
• ŠABACH
• NIKL
• GRÖGEROVÁ
• SCHMID
• MERTA
• MONÍKOVÁ

Významnou roli v životě i díle Josefa Škvoreckého hrálo město Náchod, v němž se narodil. Po maturitě na náchodském gymnáziu byl za války totálně nasazen na práci v místních továrnách, zažil zde první platonické lásky a hrál ve zdejším jazzovém orchestru. Všechny tyto zážitky později použil ve svých knihách, v nichž toto město nese název Kostelec. Po ukončení studia angličtiny a filozofie na pražské univerzitě v roce 1949, krátké učitelské praxi a vojenské službě u tankových jednotek začal v roce 1953 pracovat jako redaktor angloamerické sekce Státního nakladatelství krásné literatury a umění, později v redakci revue Světová literatura. V roce 1963 se stal spisovatelem z povolání, spolupracoval na rozhlasových pořadech o swingu, který byl jeho celoživotní zálibou, a podílel se na filmových adaptacích svých knih (Zločin v dívčí škole, Flirt se slečnou Stříbrnou spolu se Z. Mahlerem podle románu Lvíče aj.).

Škvoreckého románová prvotina Zbabělci (1958) je vylíčením konce druhé světové války na malém městě kritickým pohledem gymnazisty Dannyho Smiřického, částečně autobiografické postavy, která vystupuje v mnoha dalších Škvoreckého textech. Květnové povstání, příjezd sovětské armády i chování místních obyvatel jsou zobrazeny sarkastickým tónem, velmi realisticky bez jakýchkoliv příkras skutečnosti, čímž kniha vzbudila velký rozruch, byla dokonce zakázána a autor musel odejít z redakce Světové literatury. V roce 1963 vyšla působivá psychologická novela Legenda Emöke, o nenaplněné lásce. V dalších letech se spisovatelův zájem soustředil na dva tematické okruhy: na detektivní žánr (napsal několik detektivních příběhů, mj. Smutek poručíka Borůvky, 1966) a na osudy Židů za války (např. povídkové soubory Sedmiramenný svícen, 1964). Obě témata propojil v detektivním románu Lvíče (1969).

Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo však zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. Začátky nebyly lehké zejména proto, že mnohé knihy byly v té době u nás nedostupné a musel je nejprve sám přečíst. Výhodou byly půl roku trvající prázdniny, které mu umožňovaly věnovat se psaní. Prosadit se v konkurenci domácích autorů mu pomohla novela Bassaxofon (čes.1967, angl. 1977), z níž se stala kultovní kniha, oblíbená i mezi slavnými jazzovými hudebníky. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971), v níž je hlavní postavou opět Danny. Stejně je tomu v souboru na sebe navazujících povídek Prima sezona (1975) a v románu Mirákl (1972), který na pozadí událostí kolem tzv. čihošťského zázraku vypráví o Dannyho učitelském působení na dívčí škole. Hlavním tématem této knihy je problém „co je pravda“. Již jako vyučujícího na kanadské univerzitě představuje Dannyho román Příběh inženýra lidských duší (1977) z emigrantského prostředí. V této knize spisovatel v plné šíři využil postupů příznačných pro jeho styl – umění karikatury a charakteristiky postavy pomocí jejího jazyka. V Kanadě vznikla kromě řady dalších románů, povídek, esejů na kulturní a politické náměty a cestopisu, i stylizovaná biografie hudebního skladatele Antonína Dvořáka Scherzo capriccioso (1984).

• V nakladatelství '68 Publishers vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány. Vzpomínky na vznik a historii nakladatelství, které za dobu své existence vydalo více než 200 titulů, vylíčili manželé v knize Samožerbuch (1977).

• V družstevním bytě na Břevnově, kde bydlel s manželkou v letech 1960–1968, je navštívil při svém pražském pobytu v roce 1965 známý americký beatnický básník Allen Ginsberg.