AKCE

Vzpomínkový večer na Petra Šabacha

Literáti z naší čtvrti tentokráte zvou na vzpomínkový večer věnovaný nedávno zesnulému spisovateli Petru Šabachovi. Hosty budou: Petr Jarchovský, Julia Róźewicz, Martin W. Kiml, Ivana Myšková a další autorovi přátelé a spolupracovníci. Moderuje Petr Vizina. 

Autor, jehož jméno vstoupilo do širšího povědomí poté, co scenárista Petr Jarchovský a režisér Jan Hřebejk zfilmovali některé z jeho
povídek a příběhů. Vznikl tak muzikál Šakalí léta (1993, podle knihy Jak potopit Austrálii), komedie Pelíšky (1998, z knih Opilé banány
a Voda se šťávou), Pupendo (2003) a U mě dobrý (2008). Román Občanský průkaz (2010) se stal předlohou stejnojmenné tragikomedie režiséra
Ondřeje Trojana. Povětšinou humorné literární náměty nacházel tento brilantní vypravěč hrabalovského typu
ve svém životě a v bezprostředním okolí. Často se vracel do dětství a dospívání, které prožíval v padesátých a šedesátých letech v rodině vojáka
z povolání. Od roku 2001 byl spisovatelem na volné noze a několik let vedl seminář tvůrčího psaní na Literární akademii. Poté spolu s literární
teoretičkou Helenou Kupcovou založil v literární kavárně v Řetězové Podzemní akademii. V nakladatelství Paseka Ladislava Horáčka
vydal celkem patnáct prozaických knih. Jeho nejznámější dílo, Hovno hoří, vyšlo jen v češtině dvacetkrát a právě kvůli této knize
také polská bohemistka Julia Różewicz založila nakladatelství Aféra, v němž vydává překlady českých autorů. Poslední Šabachovou knihou
je téměř detektivní román Rothschildova flaška. Petr Šabach žil celý život v Dejvicích, kde byl od roku 2015 na radnici i členem zastupitelstva.
V rámci festivalu Literáti z naší čtvrti vystupoval spolu s Petrem Jarchovským, Ivanem Hlasem a Jiřím Stránským v komponovaném večeru
v Písecké bráně. Zemřel 16. září 2017 v 66 letech.

http://www.literatiznasictvrti.cz/cz/literati/petr-sabach

Václav Jamek představuje Eberhardta Hauptbahnhofa

moderuje: Daniela Fischerová 

Václav Jamek

Patří k několika málo českým spisovatelům, kteří se stejně dobře literárně vyjadřují v češtině i ve francouzštině. Část svého díla publikoval pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof, např. Knihu básňů převeršovnou, již vlastnodušně protrpěl a v řeč svázal Eberhardt Hauptbahnhof, básník český (samizdat, 1988) či Nedokončený kalendář na tento rok a všechny roky příští (1994), v němž uplatnil svůj velký smysl pro humor, grotesku, nonsens a parodii. Je také výjimečným esejistou. Už v roce 1989 za své esejistické dílo získal francouzskou cenu Prix Médicis. V roce 2003 byl za svůj rozsáhlý soubor esejů Duch v plné práci oceněn tuzemskou Cenou Toma Stopparda. Intenzivně se věnuje také překladům z francouzštiny. Za překlad antologie textů Prostor uvnitř Henriho Michauxe v roce 2001 obdržel překladatelskou Cenu Josefa Jungmanna. Neméně intenzivně se věnuje společensko-kritické publicistice v dvouměsíčníku pro kulturu a dialog Listy, kde zveřejňoval fejetony, později otištěné v knize Na onom světě se tomu budeme smát.

Vstup volný.
Villa Pellé, Pelléova 10, 160 00 Praha 6

Básnický večer Karla Škrabala, Petra Řeháka a Ondřeje Lipára

moderuje: Marie Iljašenko

Karel Škrabal
Zastupuje antiiluzivní proud české poezie, která odkazuje k totálnímu realismu a trapné poezii Egona Bondyho. Karel Škrabal dosud vydal pět básnických sbírek: Zapalte Prahu (1998), Šlehačka, Druhá verze pravdy, Strašpytel a Rádio Vítrholc (2014), která tematizuje i činnost brněnské literární skupiny Vítrholc. Karel Škrabal v současnosti pracuje v České televizi jako zástupce šéfredaktora regionálního zpravodajství. Předtím byl zástupcem šéfredaktora MF DNES. Ve volných chvílích spravuje blog pro současnou poezii Nedělní chvilka poezie. 

Petr Řehák
Zakládající člen experimentální básnické skupiny Fantasía (jejími dalšími členy jsou Adam Borzič a Kamil Bouška), která se ve svém básnickém programu odvolává na tzv. nový patos a je poměrně společensko-kriticky angažovaná. Petr Řehák svou živelnou a výrazně imaginativní poezii publikoval ve stejnojmenném sborníku Fantasía i časopisecky. V roce 2014 mu v nakladatelství Malvern vyšel básnický debut Násobit ruce, který je reprezentativním výborem autorovy poetiky z let 2000–2010. Vystudovaný religionista a filozof pracuje jako psychoterapeut a hypnoterapeut zejména v anesteziologické ambulanci nemocnice na Bulovce.

Ondřej Lipár
​Autor dvou básnických sbírek Skořápky (2004) a Komponent (2013) zaujal minimalistickou poetikou a přesně odpozorovanými vjemy, které denně zažívá výsostně městský člověk 21. století nejen v chladu odosobněných open space. Ondřej Lipár vystudoval marketingovou komunikaci, PR a mediální studia a pracuje jako editor v lifestylovém časopise. Ve volném čase se zabývá portrétní fotografií českých spisovatelek a spisovatelů, úzce spolupracuje s nakladatelstvím a kavárnou Fra nejen jako fotograf, ale i moderátor diskusních večerů.  

Vstup volný.
Villa Pellé, Pelléova 10, 160 00 Praha 6

Literární procházky v rámci veletrhu Svět knihy

Vyšehradský hřbitov, Albert Camus, Jaroslav Seifert a Franz Kafka. Zvláštní kombinace?
Nikoli. Témata čtyř komentovaných procházek, jichž se můžete zdarma zúčastnit v rámci veletrhu Svět knihy 2017.

O víkendu 13. a 14. května vždy od 11.00 a 16.00 / MIMO VÝSTAVIŠTĚ

Ve spolupráci se Světem knihy připravil spolek Porte unikátní víkendový cyklus komentovaných literárních provázek. Poznejte literární minulost a současnost Prahy, kterou nenajdete v žádných průvodcích! Poslechněte si texty přímo na místech, kde vznikaly a ke kterým se vztahují. Během dvou až tří hodin vás se spisovateli, kteří zásadně ovlivnili podobu české i světové literatury, seznámí výrazné osobnosti českého literárního života.

13. 5. 2017 od 11 hod. / Ivana Motýlová

Osobnosti české literatury na Vyšehradském hřbitově

(sraz před vchodem na Vyšehradský hřbitov)

Na Vyšehradském hřbitově je pohřbeno několik desítek významných osobností, které za svého života působily v oblasti české literatury. Naše vycházka připomene jen některé z nich, a to i ukázkami z jejich díla. Dozvíte se také o vzniku národního pohřebiště na Vyšehradě, uvidíte sochařská díla, kterými některé hroby českých spisovatelů jsou. Určitě se zastavíme u hrobů Karla Hynka Máchy, Boženy Němcové, Jana Nerudy, Karla Čapka, Vítězslava Nezvala, Františka Hrubína a dalších.

13. 5. 2017 od 16 hod. / Petr Pazdera Payne

Cizinec Camus v Praze

(sraz na Starém Městě před domem v ulici Michalská 18)

Albert Camus pobyl v Praze jen pár dní na své cestě po střední Evropě v létě roku 1936. Během této procházky se pokusíme zpřítomnit a zahlédnout, co se tehdy třiadvacetiletému a ještě neznámému spisovateli dělo zvnějšku i zevnitř... Právě Československo a Praha se Camusovi staly synonymem osamění a bezvýchodnosti, děsivé osudovosti a zoufalství, existenciální ztracenosti: „(...) v samotné Praze jsem jedné noci poprvé hluboce prožil pocit exilu a existenciálního hnusu, který se mi pak vracel v těžkých dobách války a okupace,“ poznamenal si.

14. 5. 2017 od 11 hod.

Věra Koubová

Z příběhu do příběhu s Franzem Kafkou

(sraz na náměstí Franze Kafky před jeho rodným domem U Radnice 5)

Literární procházka seznamuje posluchače s lokalitami Starého Města pražského, které jsou zachyceny v díle Franze Kafky, jeho denících i korespondenci. Krátké texty plné humoru a fantazie vrhají zvláštní světlo na známá zákoutí Prahy s  její architekturou, historií a neodolatelným kouzlem. V roce 1902 Kafka v dopise Oskaru Pollakovi píše: „Praha nás ne a ne pustit. Ani jednoho. Ta matička má drápy. Tady se musíš podřídit, nebo –. Na dvou koncích bychom ji měli zapálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak bychom jí možná unikli.“

14. 5. 2017 od 16 hod. / Daniel Razím

Jaroslav Seifert a všecky krásy Žižkova

(sraz na Olšanském náměstí u kaple sv. Rocha před vchodem na Olšanské hřbitovy)

Literárně-dokumentární výprava po slavné pražské čtvrti, kde první český nositel Nobelovy ceny za literaturu prožil dětství a mládí. Ze svých vzpomínek a osobité atmosféry prostředí starého Žižkova po celý život čerpal inspiraci, například pro své rané sbírky Město v slzách a Samá láska či vzpomínkové knihy Hvězdy nad Rajskou zahradou a Všecky krásy světa. Zatímco jeho otec byl „uvědomělým socialistou“, matka byla zbožná katolička. „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii,“ poznamenal v rozhovoru pro Večerní Prahu v roce 1968.

Procházky jsou zdarma, předchozí registrace není nutná. Maximální počet účastníků 40.

ZÁHADNÍ BĚSÍCI VÁCLAVA HAVLA

Pořad o stesku po psaní, který spisovatel Václav Havel zažíval jako prezident, a o genezi hry Odcházení.
 

Nakolik svět politiky změnil spisovatele Václava Havla a jeho psaní? Jak čte Odcházení Havlův kolega dramatik i politik Milan Uhde, psycholog, překladatel a diplomat, nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, spisovatelka a publicistka Eda Kriseová, divadelní režisér, dvorní inscenátor Havlových her Andrej Krob nebo herečka Zuzana Stivínová, představitelka Ireny z Radokovy inscenace Odcházení? Moderuje Petr Vizina.

15. prosince od 18:00 ve Villa Pellé, Pelléova 10, Praha 6

Vstupné: 60 Kč / rezervace možné na: info@villapelle.cz

JAN SCHMID - DIALOG JAKO VÝCHODISKO

Oblíbený herec, režisér a spisovatel bude vyprávět o svém životě a práci výtvarníka a divadelníka.

čtvrtek, 12. 11. v 18:00, Villa Pellé, Pelléova 10, Praha 6

Dramatik, scénárista, spisovatel, režisér a výtvarník, výrazná postava českého divadelnictví. Zakladatel a vedoucí osobnost Studia Ypsilon, tvůrce osobité divadelní poetiky.

Vystudoval sklářství na střední průmyslové škole a na VŠUP. Jako student se seznámil s Alfrédem Radokem a navštěvoval jeho soukromé hodiny divadelní režie. Začal pracovat jako výtvarník v loutkovém divadle a v Naivním divadle v Liberci, kde posléze působil jako autor
a režisér. V roce 1964 zde založil experimentální soubor Studio Ypsilon a stal se jeho uměleckým vedoucím. Od roku 1978 působí soubor v Praze a patří k legendám české divadelní scény. Tvůrčí a režisérskou metodou Jana Schmida je kolektivní improvizace na předem zvolené a dohodnuté téma. Tak vznikaly jeho scénické koláže (např. hra Encyklopedické heslo XX. století) složené z živé hudby, zpěvu a scénických výstupů, ale později také svérázné přepisy klasických námětů (Carmen nejen podle Bizeta,  Prodaná nevěsta aneb Pojď domů, ona brečí aj.). Schmidův smysl pro grotesku, parodii a improvizaci, jeho výtvarný pohled na svět a výrazné hudební slyšení umožnily vznik řadě vynikajících inscenací, na kterých se spolupodíleli i ostatní členové souboru. Jan Schmid vyučuje na DAMU, kde se v roce 1994 habilitoval, v roce 2003 byl jmenován profesorem. Je autorem několika prozaických knih, které doprovází vlastními ilustracemi. Věnuje se tvorbě divadelních plakátů, kostýmnímu výtvarnictví a scénografii. 

BOHUMILA GRÖGEROVÁ VE VZPOMÍNKÁCH

Beseda a projekce filmů Terezy Brdečkové a Martina Langera věnovaná spisovatelce, autorce rozhlasových her a knížek pro děti, překladatelce
z němčiny a francouzštiny, nositelce ceny Magnesia Litera, BOHUMILE GRÖGEROVÉ.

Hosté – dcery – Michaela Jacobsenová a Bohumila Límová; spisovatelka Eda Kriseová; básník, redaktora a pedagog Marek Stašek

úterý 10. 11. v 18:00, Villa Pellé, Pelléova 10, Praha 6

Básnířka a spisovatelka, autorka experimentálních textů, překladatelka. Významná představitelka a propagátorka české konkrétní poezie.

Bohumila Grögerová absolvovala pražské gymnázium Charlotte G. Masarykové a roční školu pro sekretářky. Už ve studentských letech se začala věnovat psaní poezie, od poloviny 50. let soustavně překládala z německé a francouzské literatury. Přispívala do mnoha časopisů domácích i zahraničních, připravovala pořady pro divadlo a rozhlas, podílela se na výstavách moderní vizuální poezie. Ve své literární tvorbě úzce spolupracovala s Josefem Hiršalem. V první pol. 60. let společně vydali knížky pro děti (O podivné záhadě na poštovním úřadě, Co se slovy všechno poví), ale nejvýznamnějším společným dílem je experimentální konkrétní poezie, zejména JOB-BOJ (1968), próza − kniha Trojcestí (1991) a dokumentární kaleidoskopický cyklus Let let (1993−1994). Také v její samostatné tvorbě, např. v souboru prozaických textů Meandry, převažují experimentální tvůrčí postupy, abstraktní slovník a esejistický styl, který neopustila ani ve svých pozdních vzpomínkových prózách −  Čas mezi tehdy a teď, Dva zelené tóny a Můj labyrint. V básnické skladbě Rukopis, za kterou v roce 2009 získala cenu Magnesia Litera v kategorii kniha roku, se autorka zabývá tělesnými příznaky stáří, především odcházejícím zrakem, který jí brání číst a psát. Vedle tohoto ocenění jí byla udělena Cena Toma Stopparda (1986), Cena PEN klubu za celoživotní dílo (2009) aj.

LITERÁTI ZVOU - Vyhlášení výsledků literární soutěže

Srdečně zveme na vyhlášení výsledků LITERÁRNÍ SOUTĚŽĚ,
které proběhne 18.9. od 18:00 ve Skleněném paláci na náměstí Svobody 1, Praha 6.
Děkujeme všem přispěvatelům za účast!

FINISÁŽ

Vyhlášení a ocenění vítěze interaktivní vědomostní soutěže.

Galerie Chodník, náměstí Svobody 1, Skleněný palác
 

TŘETÍ PROCHÁZKA

Kde bydleli Karel Toman, Anastáz Opasek, Josef Škvorecký, Jaroslav Seifert a Jaroslav Durych?
Provede Vás Josef Vomáčka. Sraz je 19. června v 16 hodin na stanici Vypich /konečná stanice tramvajové linky 25 a stanice tramvajové linky 22, přímo pod stříškou na smyčce na konečné/.
Rezervace e-mailem info@literatiznasictvrti.cz, nebo na tel.: 725 537 142.

PETR ŠABACH, IVAN HLAS, PETR JARCHOVSKÝ

BESEDA - KOMPONOVANÝ VEČER

PETR ŠABACH ve společnosti PETRA JARCHOVSKÉHO a za doprovodu IVANA HLASE vzpomíná na Prahu 6 svého dětství a mládí. Hostem mu bude JIŘÍ STRÁNSKÝ.

Písecká brána, K brusce 5, 18. června od 17 hodin.
 

Vstup zdarma.

JIŘÍ STRÁNSKÝ - KDYŽ MŮŽEŠ UDĚLAT RADOST, MUSÍŠ

BESEDA

Jiří Stránský bude vzpomínat na své dětství na Praze 6 a pohovoří o svých knihách.
Moderuje Tomáš Pilát.

12. června od 17 hodin v zahradě Památníku národního písemnictví v Pelléově ulici 20.

Vstup zdarma.

DRUHÁ PROCHÁZKA

Kde bydleli Hana Bořkovcová, Jan Vladislav, Václav Havel, Egon Erwin Kisch a Josef Svatopluk Machar?
Provede Vás Josef Vomáčka.
Sraz je 5. června v 16 hodin před Ústřední vojenskou nemocnicí (Vojenská fakultní nemocnice Praha, 
U Vojenské nemocnice 1200, Praha 6, 300 metrů od stanice tramvaje 1, 2 a 18).
Rezervace e-mailem info@literatiznasictvrti.cz, nebo na tel.: 725 537 142

DIVŇÁCI Z ŇJŮJORKU

ON-LINE PŘEDSTAVENÍ

PETR NIKL A SIMONA BABČÁKOVÁ

ve čtvrtek 22. května od 19 hodin v Městské knihovně Dejvice
(Národní technická knihovna, Technická 6)

Vstup zdarma.

PRVNÍ PROCHÁZKA

Kde bydleli Václav Havel, Ladislav Fuks, Jaroslav Durych a František Halas? Provede Vás Josef Vomáčka. Sraz v 16 hodin před Vozovnou Střešovice /Muzeum městské hromadné dopravy, Patočkova 4, Praha 6, tramvajové spojení 1, 2, 18, 25/, na chodníku před vozovnou.